PALIVOVÉ DŘEVO

označovaný též jako plnometr nebo lidově „kubík“, představuje objem dřeva, který zcela vyplňuje prostor krychle o hraně jednoho metru (1 × 1 × 1 m). Tento objem se vztahuje na dřevo bez mezer – tedy na tzv. plné dřevo, nikoli na štěpku, klády s mezerami či skládané dříví.

Přesné stanovení objemu v metrech krychlových vychází z lesnických měřicích metod a využívá standardizovaných lesnických tabulek, které zohledňují druh dřeviny, délku a průměr sortimentu.

prostorový metr sypaný označuje objem jednoho metru krychlového (1 × 1 × 1 m), který je zaplněn volně vsypanými, nejčastěji štípanými poleny. Tento způsob měření zahrnuje i vzduchové mezery mezi kusy dřeva.

V praxi se jedná o objem ložného prostoru vleku, kontejneru nebo jiného zásobníku, do něhož je palivové dříví nasypáno. Tento objem je základem pro výpočet množství dodaného dřeva.

Je důležité upozornit, že prostorový metr sypaný (PRMS) obsahuje méně dřeva než metr krychlový plného dřeva (m³). Zároveň platí, že stejné množství dřeva po vyskládání zabere menší objem než v sypané formě. Tyto rozdíly jsou při stanovení ceny zohledněny.

prostorový metr rovnaný představuje objem jednoho metru krychlového (1 × 1 × 1 m), který je zaplněn úhledně vyskládanými štípanými poleny, obvykle v podobě hranice dřeva.

V porovnání se sypaným dřevem je u rovnaného dřeva podíl skutečného objemu dřeva vyšší, neboť mezery mezi poleny jsou menší. Přesto však platí, že jeden PRMR neodpovídá jednomu metru krychlovému plného dřeva (m³), neboť stále dochází k určitému podílu vzduchových mezer.

Tento rozdíl v objemu je při stanovení ceny vždy řádně zohledněn.

Zde je orientační převodní tabulka mezi různými objemovými jednotkami dřeva (PRMS, PRMR a m³ plného dřeva), běžně používaná v praxi. Převod závisí na druhu dřeva, velikosti štípaných polen a způsobu skládaní, ale lze vycházet z následujících průměrných hodnot:

Příklad převodu pro bukové palivové dřevo:

• 1 PRMR ≈ 0,73 m³ plného dřeva

• 1 PRMS ≈ 0,45 m³ plného dřeva

Poznámky:

• U měkkého dřeva (např. smrk, borovice) bývá poměr o něco nižší kvůli nižší hustotě a horší skladatelnosti.

• U tvrdého dřeva (např. buk, dub) bývá poměr vyšší, protože polena bývají pravidelnější a lépe se skládají.